Tělo jak antický hrdina a to vše formou HRY? Ano, samozřejmě!!
Zdravé, krásné a funkční!
Do nedávna si lidé mysleli, že problémy s tělem pramení z toho, že stárneme… že si své tělo „opoužíváme“. Někteří si to dokonce myslí až dodnes …
Už se však ví, že opak je pravdou. Problémy pramení z toho, že svoje tělo v průběhu života používáme méně a méně.
To potom chřadne, stává se křehčím, slabším, staženějším… a když jej náhle potřebujeme, nastává problém.
Klouby potřebují zátěž a to v celém rozsahu jejich pohybu!
Používání je pro ně totiž stimul! Prokrvují se, vyživují, rozmazává se v nich kloubní maz, sílí a stávají se pevnými a stabilními ve všech možných polohách.
Dnes je však používáme jen velmi omezeně, ve velmi omezeném rozsahu pohybu. Ony jsou tedy silné jen v tomto běžném, pro ně známém, omezeném rozsahu.
Pak jsou 2 možnosti:
1) Život přinese situaci vyžadující pozici, která je mimo náš běžný rozsah. Daná část těla (kloub, páteř, atd.) je ale v této pozici slabá. Není se čemu divit, dlouho (roky nebo i déle) v ní vlastně nebyla. Nějaká ze struktur nevydrží (příliš se natáhnou vazy, natrhne se sval, atd.) a zraníme se.
Typický příklad je výron kotníku, natržený sval či naražené zápěstí.
Například ten kotník: chodíme v botách, ve kterých je pohyblivost našeho kotníku omezena. Ten se nachází (a tím i trénuje) plus mínus pořád ve stejné poloze. No, a když potom stoupneme na něco, co jeho polohu změní, vychýlí jej třeba jen o několik centimetrů, nastane problém. Přirozeně by si s touto situací noha poradila… na tohle přesně je vlastně dělaná… normální boty a normální životní styl však její kondici a tedy i schopnost zareagovat už ale změnily.
2) Dlouhodobě, stále dokola, zaujímáme stejné a stejné pozice. Oproti tomu, mnoho přirozených poloh a pohybů nepoužíváme, vymizely z našeho pohybového repertoáru. Tělo tak není stimulováno v celém rozsahu, pro který bylo stvořeno. Některé části ztratí svou sílu, jiné svou flexibilitu, vše už pak není schopno poskládat se do poloh tak, jak bylo přirozeně určeno. Dlouhodobě tedy pracují jiné svaly a natahují se jiné struktury (vazy), než které byly primárně k těmto pohybům určeny. Zatížení se kumuluje a ony jej časem nevydrží. Typický příklad jsou bolesti zad, vyhřezlé ploténky, prasknutí vazu v koleni, bolesti ramen.
Daná struktura prostě dělá práci i za někoho jiného a to je dlouhodobě neúnosné!
Není to však žádná tragédie!! Naopak, je v tom i návod, jak VŠECHNY problémy, a to i úrazy, různé vrozené či získané potíže, bolesti, atd. celkem jednoduše řešit.
Víte, jak fungují chrupavky a podobné struktury?
Představte si houbu na nádobí. Vezmu ji, zmáčknu, ponořím pod vodu. Poté stisk povolím a houba natáhne tekutinu do sebe. Stejným způsobem fungují chrupavky. Jejich výživa závisí na podnětech… na zatížení! Tím, že je chrupavka zatížena a následně povolena, právě tím si natáhne potřebné živiny. Pokud kloub nezatěžujeme v celém rozsahu jeho pohybu, chrupavky vysychají, chřadnou, lámou se, vše se stává méně pohyblivým a celý kloub degeneruje. Když znovu začneme danou část těla přirozeně používat, vše začne být stimulováno, vyživováno a začne se vracet do původní kondice.
Tělo nám pomáhá v tom, co po něm chceme!
Stále a dokola něco zvedáme? Svaly zesílí, aby se nám to zvedalo snadněji.
Pořád, opakovaně, se pro něco ohýbáme? Šlachy se natáhnou, aby se nám ohýbalo snadněji.
Sedíme celé dny nehybně v určité poloze (PC či auto)? Tělo nám ztuhne, aby se nám tak sedělo snadněji…aby nás daná poloha stála co nejméně energie. Problém však nastává, když život přinese situaci, která vyžaduje i něco jiného… než jenom sedět. 
Rozvíjíme se na základě podnětů!
Narodí se dítě a nemá sílu ani na to, aby zvedlo vlastní hlavičku. Jeho tělíčko v tomto ohledu vlastně moc nefunguje. Začne své tělo používat, hýbat se. Nedělá to pro tvar, sílu, krásu, okouzlení ostatních. Tělo je pro něj nástroj ke komunikaci, nástroj, aby mohlo do světa pronikat, aby se mohlo vyjádřit. Za rok si osvojí tolik pohybových vzorů, že jej téměř nic nepřekvapí. Dojde k tak velkému rozvoji těla, svalů, koordinace, síly, že když jej třeba jen na moment necháme bez dozoru, máme co dělat, abychom jej dostihli.
Nikdo mu neříkal: „Dneska budeme dělat sklapovačky, protože potřebuješ silné břicho, zítra půjdeme na záda a v pondělí máme v tréninkovém plánu nohy.“
Hýbe se, používá své tělo, má z toho radost a užitek, jeho tělo je zdravé, sílí a stále se rozvíjí.
Tak je to prostě přirozené!
Kde tedy nastane zlom?
V tu chvíli, kdy vyroste do našeho, dospělého světa. Přestane dělat to, co je přirozené. Přestane své ruce opírat o zem, přestane lézt, plazit se, přestane dřepět a trávit čas na zemi. Přestane zvedat své ruce nad hlavu, šplhat, lézt tak vysoko jak jen to dokáže, vzhlížet nahoru do korun stromů a k oblakům. Odloží tyto přirozené a tolik prospěšné pohyby, polohy, začne žít v našem světě a dělat to, co je dnes normální.
Z tohoto důvodu se i jeho tělíčko začne formovat do toho, co je dnes normální.
Zpět k naší přirozenosti!
Víte, vše v našem životě důležité se nyní nachází ve „střední úrovni“. Vše. Televize, lednička, monitor, mikrovlnka, umyvadlo, kuchyňská linka, kancelářský stůl, klíče od auta, klika od dveří, okno s výhledem,… 😀
Přirozené a nanejvýš potřebné pro naše tělo je ale žít ve všech 3 úrovních (spodní, střední i horní) nebo je alespoň vědomě navštěvovat.
Začnete-li s tím (a to ať ve formě jednoduchého cvičení či změnou životního stylu), Vaše tělo, jeho tvar, zdraví, funkčnost, kondice, Váš pocit z Vás samých a dost možná z celého života se začne měnit.
Zdraví zkrátka spočívá v našich vlastních rukách a přirozeným používáním se naše tělo stává odolnějším, zdravějším a také připravenějším na všechny „nástrahy“ života.
Hrát si se svými dětmi na zemi, občas si v pracovní době dřepnout nebo se na chvilku pověsit během několikahodinového sezení u počítače, to přece není tak těžké. A pro Vaše tělo to bude doslova lék!
Normální vs. Přirozené
Normální je to, co má většina (bolesti, nekomfort, nemoci, nespokojenost).
Přirozené je to, co bychom mohli (měli) od přírody mít. Je to naše vrozené právo, náš potenciál.
Musíme si rozvzpomenout kdo jsme a jak naše tělo funguje!
My totiž uvěřili, že jsme nedokonalí a že se musíme předělávat, měnit!
Zapomněli jsme na svoji přirozenost, na svoji „sílu“ a používáme ji proti sobě.
Pohyb je lék, jenže my se „hrotíme“ NElidským způsobem v posilovnách, trápíme svoje děti na tělocviku, ve sportovních oddílech, zabíjíme v nich (i v sobě) touhu po pohybu a pomalu začínáme věřit, že jinak to nejde. Nakonec si mnozí začnou myslet, že jsou ve svém problému tak nějak „speciální“, že oni jsou tak „speciálně porouchaní“, že právě jejich konkrétní problém vlastně ani nemá řešení. A klasické přístupy je v tom, svou neschopností vidět vyšší souvislosti, a tudíž řešit věci komplexně a efektivně, bohužel utvrzují.
Já však chci využít, co je Vám přirozené. Vzít Vaši vrozenou touhu po pohybu, po poznání, Vaše SCHOPNOSTI, Váš potenciál, a nechat je, aby Vás vyvedly z nesnází.
Nepotřebujete informace o nemocech a o tom jak věci NEfungují. Pokud chcete být zdraví a šťastní, potřebujete informace o zdraví a o tom, jak Vaše tělo přirozeně FUNGUJE.
Hýbat se, protože můžu, protože mě to baví, protože je to mé vyjádření, protože něco chci.
Namísto NElidského cvičení a přemáhání se si prostě s pohybem hrát. Jako to malé dítě, to je má vize!
Navíc, je to mnohem efektivnější než kdejaké „cvičení“, a když to zasadíme do kontextu Vašeho života, je to i dlouhodobě udržitelné.
Není to o vůli či dispozicích, je to o příležitostech
Všichni jsme lidé. VŠICHNI máme dispozice! Každý jsme originál a to je potřeba ctít, veškerou vůli a dispozice však strčíte do kapsy přirozenými podněty a příležitostmi!!
Já, například, jsem na tom před lety byl zcela normálně. Měl jsem normální potíže, omezení, moje tělo bylo hodně stažené, bolela mě záda, občas vypadávala ramena. Pomáhal jsem ostatním (jako trenér), ale mě samotnému moc dobře nebylo. Chyběla mi právě ta radost, hravost, lehkost a přirozenost, kterou dnes lidem do pohybu vnáším. Nakonec jsem to však našel. Našel jsem Přirozený pohyb a ten mi změnil život. Nyní s mým tělem dokáži věci, které ostatní kolem mě nedokáží. Nejsou dnes úplně normální, ale jsou PŘIROZENÉ. Lehoučce běhám, lezu, skáču, visím, stoupnu si do stojky. Nedělám to proto, že musím, dělám to proto, že můžu. 😀
Někteří lidé si myslí, že pohyby které dělám, jsou téměř „nadlidské“, ale nenechte se mýlit, jsou naprosto lidské! 
Navíc, to vše jsem nedosáhl pílí či vůlí, dosáhl jsem to hrou.
Jediné, co to chtělo, bylo porozumění sobě samému a dopřát si příležitosti znovu se hýbat jako Člověk.
Takže, máte-li jakékoliv potíže, chcete-li více lehkosti a radosti v pohybu, v cvičení, v životě, přemýšlíte-li nad tím jestli to „cvičení vůbec zvládnete“, už neváhejte... před lety jsem na tom byl stejně!
Přestaňte „cvičit“ a hrotit se v posilovnách! Vyjděte ven a začněte se hýbat! Hýbat se jako Lidé!
Zvykli jsme si, že cvičení znamená: speciální budova, speciální místnost, speciální oblečení, speciální drink, speciální lavička či speciální stroj a na něm sedět, cvičit jeden sval a všechny ostatní se snažit vypojit. Za čtvrt hodiny přesun na druhý stoj, tam cvičit jiný sval a všechny ostatní se snažit vypojit. Takhle cvičit hodinu či dvě a mít procvičenou čtvrtku těla. Před tím se samozřejmě 10 min zahřát, 20 minut protáhnout, no a další čtvrtka těla mě čeká až ve středu, protože je to tak v tréninkovém plánu. (Do té doby se samozřejmě hýbat nebudu.)
Tohle je „úlet“, úplně vytržený z kontextu života. Je to i důvod, proč to většina z nás dlouhodobě nevydrží.
Navíc ono to ani moc nefunguje. Tělo takhle zkrátka nefunguje. Ani život takhle nefunguje…neviděl jsem děti, že by se před řáděním na hřišti protahovali. Neviděl jsem geparda zahřívat svaly před tím, než vyrazí za svojí kořistí. Neviděl jsem indiány či domorodce shybovat a dělat sedy-lehy… už chápete, kde je v klasickém cvičení problém? Když oddělíme pohyb od života, vznikne nám cvičení, nechuť a nefunkční systém.
V posilovnách se cvičí nereálné pohyby pro nereálné situace a pak se divíme, že jsme nešťastní, tělo nám nefunguje a nejsme schopni v reálném životě obstát.
Bolí nás záda, dochází dech, vyhřezají ploténky, praskají vazy v kolenou, atd. atd.
I já se s klienty nezahřívám, klasicky neprotahuji, necvičíme břicho atd. Hrajeme si, zápasíme, učíme se vnímat své tělo, rozumět mu, hýbeme se jako Lidé… a posuďte sami.
Move like a Human
Nesoustřeďte se na zbytečné detaily!
Tak moc se soustředíme na zbytečné detaily, že jsme zapomněli na podstatu samu. Tělo, pohyb, náš vlastní pocit…!
„Jíst 6x denně, ale nejíst 2 hodiny před cvičením, 2 hodiny po cvičení, 2 hodiny před spánkem.“
„Pít drink na dostatek energie, na regeneraci, na nabírání a také na spalování.“
„Nabírat a potom rýsovat.“
„Před tréninkem se zahřát, protáhnout.“
„Počítat série, opakování, jet podle plánu, měřit si čas…“
„Cvičit jednu partii, ostatní se snažit vypojit.“
„Dodržovat pauzy!“
„Biceps necvičit s prsama!“
„Po tréninku se znovu protáhnout.“
„Jestli chci hubnout, tak ještě minimálně 30 minut rotoped.
Jenom to píši a už mě to štve.
Jak často myslíte, že tohle Achilles anebo Bivoj dělali?
Představa Bivoje, jak se před zápasem s kancem zahřívá, jak se posiluje nutričními drinky, představa Achilla jak si při běhu hlídá tepovku, po každé sérii s činkami pózuje před zrcadlem, tráví hodiny pocením se na rotopedu, nebo i cvičí na hodině Pilates mi přijde prostě úsměvná.
Ono to zkrátka není přirozené…
Vše v lidském těle funguje naráz a toho bychom měli využít, abychom si zjednodušili život! Oddělte jednu část od druhé a nastanou potíže...
Při pohybu se části těla navzájem podporují, zatínají se v návaznosti na sebe, něco se posiluje, něco zas natahuje,…, tak je to přirozené! Jedině tak bude tělo funkční, zdravé a bude také hezky vypadat.
Přirozený pohyb
Přirozený pohyb je komplexní, praktický, založený na naší přirozenosti. Na tom, že VYUŽÍVÁME stavbu našeho těla i fyzikální zákony. Necháme svaly, aby se navzájem podporovaly, spolupracovaly a to je důvod proč mnohem rychleji, přirozeněji, efektivněji dosahujeme vyšších cílů. Je to přesně jako v životě.
Neizolujeme jednotlivé svaly. Pokud je třeba, izolujeme určitý pohyb, abychom si jej osvojili, zvládli a mohli následně zapojit do většího, komplexnějšího celku.
Jedním z hesel přirozeného pohybu je: „spíš Tarzan, než Terminátor“, a víte proč? Terminátor je necitlivý. K sobě i k okolí. Tarzan, oproti tomu, zná svoje limity. Je si jich vědom, je si vědom i limitů svojí džungle a v tom právě spočívá jeho veliká výhoda. Tohle je pohled, který dnes potřebujeme, od něho bychom se měli inspirovat.
Jakmile pochopíte, jak Vaše tělo funguje, zjistíte, že cvičení může být hra, může být v souladu s Vámi, ne proti Vám, že k němu nepotřebujete žádné speciální nástroje, oblečení, rozpoložení, drinky, a že i výsledky, oproti tomu co znáte, jsou doslova obrovské, probudí se ve Vás znovu ta radost a zvědavost, ta dětská touha po pohybu a prostě půjdete do toho!! 😀
Recept je jednoduchý
Začněte svoje tělo používat v celém rozsahu, pro který bylo stvořeno. Začněte znovu viset a vzhlížet vzhůru, začněte se opírat o svoje ruce, začněte znovu trávit (alespoň trochu) čas na zemi. Zkrátka Hýbejte se jako Lidé (MOVE LIKE a HUMAN). Můžete se inspirovat u Vašich dětí, stáhnout si mého online průvodce nebo se přihlásit k osobní či skupinové lekci. Pravděpodobně zjistíte, že je to větší cvičení než cvičení 😀 větší posilování než posilování a větší léčení než kdejaké léčení.
Dost možná to bude zezačátku nekomfortní, ale to se poddá a Vaše tělo se začne pomalu a jistě (nebo možná i rychle a jistě) měnit. Však uvidíte!
Cvičení prostě může být HRA, ZÁBAVA, RADOST, může být způsob vyjádření se anebo kooperace s ostatními. Můžete jej dělat ve skupině, sami, venku, doma, na procházce se psem nebo v kanceláři. Nemusí trvat mnoho hodin! Pokud chcete být vysekaní, asi to pár hodin týdně chtít bude (dvě, tři, u někoho třeba jen hodinu,..). Pokud se ve svém těle chcete cítit příjemně, zbavit se bolestí atd., často stačí i minuty denně!
Rád Vám s tím pomohu. Je to má práce, radost i způsob vyjádření.
Matyáš Kozma
Move like a Human
Live like a Human
<3
